|
|
Integrace vzdělávacích obsahů přírodopisu a zeměpisu pohledem učitelů z praxe
SOUKUP, Radek
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímají učitelé z praxe integraci vzdělávacích obsahů přírodopisu a zeměpisu. Většina základních škol v České republice se drží tradičního vzdělávání a rozdělení učiva na samostatné učební předměty. Výuka na základních školách vychází z kurikulárních dokumentů státní a školní úrovně. Rámcově vzdělávací program stanovuje obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělání a školní vzdělávací program poskytuje možnost vytvářet vzdělávací předměty prostřednictvím integrace vzdělávacích obsahů více vzdělávacích oborů, ale i využití mezipředmětových vztahů při klasickém pojetí v jednotlivých předmětech. Cílem šetření bylo zjistit, jak na integraci nahlížejí sami učitelé a jak ji ve svých hodinách realizují. Práce zahrnuje analýzu současného stavu integrované výuky na vybraných školách. Analýza byla provedena na základě dotazníkového šetření mezi oslovenými učiteli z praxe. Osloveni byli učitelé vyučující zeměpis, přírodopis či oba tyto předměty současně. Celkem 10 učitelů z praxe se dobrovolně podělilo o své názory, postřehy a zkušenosti s integrovanou výukou. Dotazovaní také zmínili nejasnosti, pochybnosti a problémy, se kterými se při zavádění tohoto typu výuky do praxe setkávají či mohou setkat. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že výuka v mezipředmětových vztazích se uplatňuje v každodenní praxi. Naopak integraci ve smyslu integrace vzdělávacích obsahů více vzdělávacích oborů v praxi učitelé téměř nepoužívají. Pro tento typ výuky chybí dle odpovědí respondentů pregraduální příprava budoucích učitelů, výukové materiály a zkušenosti.
|
|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent) ; Ganajová, Mária (oponent)
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Trávení jako mezioborové téma ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na tvorbu výukových materiálů (studijního textu a výukové animace) pro střední školy, konkrétně na téma trávení v lidském těle. Práce sestává z teoretické a praktické části. V části teoretické jsou definovány pojmy: mezioborovost, vizualizace a animace. Dále je zde věnován prostor zastoupení tématu v RVP G a analýze dostupných animací a videí vytvořených na dané téma. Výsledky obou analýz tvoří základ pro tvorbu materiálů v rámci praktické části. Závěrem je zařazena kapitola o kvantitativní výzkumné metodě - dotazníku. V praktické části diplomové práce jsou uvedeny výsledky realizovaného dotazníkového šetření, které zkoumalo stav výuky výše uvedeného tématu na středních školách. Další kapitolu tvoří manuál pro práci s výukovou animací, charakteristiky animačního programu Adobe Flash Professional CS6 a studijní text. Studijní text je určen primárně pro učitele a obsahuje základní i rozšiřující informace sdružující chemické a biologické poznatky, jež souvisejí s tématem výukové animace. Samotná animace je uložena ve formě přílohy na samostatném médiu CD-ROM. Oba výukové materiály byly vytvořeny za účelem zefektivnění výuky chemie a biologie na středních školách a jejich interdisciplinárního propojení.
|
|
|
Výuka žáků se specifickými poruchami učení se zaměřením na přírodovědné předměty na středních školách
Lidová, Lenka ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kortová, Veronika (oponent)
Specifické poruchy učení (SPU) jsou v dnešní době neustále diskutovaným tématem, které je stále více aktuální i na středních školách. Vzhledem k obtížím žáků s poruchami učení, je potřeba jim ve škole podat pomocnou ruku. Žáci se SPU nejsou hloupí, potřebují jen trochu jiný přístup ve výuce než ostatní. Tato práce pojednává převážně právě o tom, jak přistupují k výuce žáků se SPU učitelé různých škol a jaké jsou v této problematice rozdíly mezi různými státy. Protože moje učitelská aprobace je kombinace biologie a chemie, je práce zaměřena na přírodovědné předměty a na učitele těchto předmětů. Cílem diplomové práce je také navrhnout základní postupy práce se žáky se SPU pro středoškolské učitele přírodovědných předmětů s konkrétními typy na přizpůsobení výuky. Aby mohla práce diskutovat přístupy k žákům se SPU ve výuce, bylo nutné nejdříve zpracovat přehled SPU. K dosažení cílů byla použita literární rešerše, dotazníkové šetření a rozhovory s učiteli i žáky. Teoretická část práce shrnuje základní informace o jednotlivých poruchách učení, možnosti přístupu k SPU v přírodovědných předmětech, postoje učitelů a spolužáků k SPU v různých státech a přístupy k integraci žáků se SPU v různých státech. V praktické části bylo úkolem zjistit tyto přístupy a postoje v České republice. Zjistili jsme, že...
|
|
|
Integrace přírodovědných předmětů a jejich implementace na druhém stupni základní školy
Kipor, Michael ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Brůnová, Linda (oponent)
Diplomová práce se zabývá integrací přírodovědných předmětů do jednoho vyučovacího předmětu a zjišťuje, jaké postoje k tomuto konceptu výuky zaujímají žáci 6. ročníku základní školy a jejich zákonní zástupci. V první části se práce zaměřuje na historii i současnost integrované výuky v České republice a zahraničí, vzdělávacími programy na národní a školní úrovni, oborovými didaktikami přírodovědných předmětů a jejich didaktickou transformací. Součástí diplomové práce je popsaná realizace integrování přírodovědných předmětů na 2. stupni základní školy a ukázka možného propojení učiva jednoho ročníku s příkladem vyučovaného tématu atmosféra Země. Druhá část práce je založena na výzkumném šetření, ve kterém se zjišťovaly postoje žáků a jejich zákonných zástupců k integrované výuce. Pro zjištění výsledků byla použita metoda rozhovorů s následnou analýzou výsledků. Výsledky ukázaly velmi pozitivní postoje a názory respondentů na danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA integrovaná výuka, integrované kurikulum, přírodovědné předměty, atmosféra Země, strukturovaný rozhovor
|
|
|
Formativní hodnocení v přírodovědných předmětech na úrovni ISCED 2 a 3
Sobotková, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formativní hodnocení v přírodovědných předmětech, a to zejména předmětů biologie a chemie na úrovni ISCED 2 a 3. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako takové a představit návrhy materiálů a aktivit na rozvoj formativního hodnocení v přírodovědných předmětech. Teoretická část se zabývá problematikou školního hodnocení, kdy je velká pozornost věnována právě detailnějšímu popisu formativního hodnocení, včetně metod a technik. Empirická část této práce si kladla za cíl zmapovat materiály pro rozvoj formativního hodnocení v předmětech biologie a chemie a následně je vyzkoušet v praxi. Dalším z cílů bylo zjistit, jak se k zavedení nových metod formativního hodnocení ve výuce staví sami žáci a zda se během toho změní přístup k učení, případně zda se zlepší jejich úspěšnost v těchto předmětech. Výzkumnou metodou byl zvolen akční výzkum, který autorka realizovala ve své výuce. Pro sběr dat byly využity především rozhovory v ohniskových skupinách s žáky ze tříd tercie a kvinta z víceletého soukromého gymnázia. Z výzkumu vyplynulo, že do předmětů biologie a chemie je vhodné zařazovat metody, jako je zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, hodnocení dle stanovených kritérií. Autorce se také potvrdily její očekávání, kdy se žáci více zapojovali do procesu výuky, začali...
|
|
|
Indikace miskoncepcí žáků v přírodovědných předmětech
Metelcová, Tereza ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Tématem diplomové práce je indikace miskoncepcí žáků 2., resp. 3. ročníků čtyřletých gymnázií, resp. sexty a septimy osmiletých gymnázií, které se týkají poznatků z oblasti biologie člověka (např. mylné představy o fungování krevního oběhu, první pomoci, ontogenetickém vývoji atd.). Cílem práce je ověřit přítomnost jednotlivých typů těchto miskoncepcí a četnost jejich výskytu u žáků na čtyřech gymnáziích v České Republice (Praha, Tábor, Sokolov). Nástrojem pro získání dat bude didaktický test s uzavřenými i otevřenými otázkami, který bude vycházet z rešerše miskoncepcí žáků v oblasti biologie člověka, jak jsou již popsány v odborné literatuře. Jednotlivé otázky testu budou rozděleny do skupin podle tématu, kterého se týkají, aby mohly být vytipovány problémové oblasti učiva v oblasti biologie člověka. Didaktický test bude jakýmsi modelem pro to, jak žákovské miskoncepce ověřovat plošně. Data získaná z tohoto modelu budou sondou o správných nebo nesprávných představách žáků o fungování lidského těla. Tato sonda může být jednak dále rozšířena na plošnější výzkum daného tématu. Z mého hlediska má však sonda být zejména podnětem pro vyučující biologie, kteří díky ní mohou mylné představy žáků ve výuce korigovat. Test jim pak může sloužit jako evaluační nástroj-ověření toho, že jejich výklad napomohl...
|
|
|
Trávení jako mezioborové téma ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na tvorbu výukových materiálů (studijního textu a výukové animace) pro střední školy, konkrétně na téma trávení v lidském těle. Práce sestává z teoretické a praktické části. V části teoretické jsou definovány pojmy: mezioborovost, vizualizace a animace. Dále je zde věnován prostor zastoupení tématu v RVP G a analýze dostupných animací a videí vytvořených na dané téma. Výsledky obou analýz tvoří základ pro tvorbu materiálů v rámci praktické části. Závěrem je zařazena kapitola o kvantitativní výzkumné metodě - dotazníku. V praktické části diplomové práce jsou uvedeny výsledky realizovaného dotazníkového šetření, které zkoumalo stav výuky výše uvedeného tématu na středních školách. Další kapitolu tvoří manuál pro práci s výukovou animací, charakteristiky animačního programu Adobe Flash Professional CS6 a studijní text. Studijní text je určen primárně pro učitele a obsahuje základní i rozšiřující informace sdružující chemické a biologické poznatky, jež souvisejí s tématem výukové animace. Samotná animace je uložena ve formě přílohy na samostatném médiu CD-ROM. Oba výukové materiály byly vytvořeny za účelem zefektivnění výuky chemie a biologie na středních školách a jejich interdisciplinárního propojení.
|
|
|
Výuka žáků se specifickými poruchami učení se zaměřením na přírodovědné předměty na středních školách
Lidová, Lenka ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kortová, Veronika (oponent)
Specifické poruchy učení (SPU) jsou v dnešní době neustále diskutovaným tématem, které je stále více aktuální i na středních školách. Vzhledem k obtížím žáků s poruchami učení, je potřeba jim ve škole podat pomocnou ruku. Žáci se SPU nejsou hloupí, potřebují jen trochu jiný přístup ve výuce než ostatní. Tato práce pojednává převážně právě o tom, jak přistupují k výuce žáků se SPU učitelé různých škol a jaké jsou v této problematice rozdíly mezi různými státy. Protože moje učitelská aprobace je kombinace biologie a chemie, je práce zaměřena na přírodovědné předměty a na učitele těchto předmětů. Cílem diplomové práce je také navrhnout základní postupy práce se žáky se SPU pro středoškolské učitele přírodovědných předmětů s konkrétními typy na přizpůsobení výuky. Aby mohla práce diskutovat přístupy k žákům se SPU ve výuce, bylo nutné nejdříve zpracovat přehled SPU. K dosažení cílů byla použita literární rešerše, dotazníkové šetření a rozhovory s učiteli i žáky. Teoretická část práce shrnuje základní informace o jednotlivých poruchách učení, možnosti přístupu k SPU v přírodovědných předmětech, postoje učitelů a spolužáků k SPU v různých státech a přístupy k integraci žáků se SPU v různých státech. V praktické části bylo úkolem zjistit tyto přístupy a postoje v České republice. Zjistili jsme, že...
|
host ::
RSS.